KONTAKTY NA LOGOPEDY

Dis. Bc. Mgr. Hedvika KLEMOVÁ

Jičínská 1025 

(areál SOŠ a SOU, vchod ze strany)

Mladá Boleslav 29301

Tel: 722 086 043, 606 887 860

E- mail: logopedie.klemova@email.cz

Mgr. Dana KLABANOVÁ

Václava Klementa 147

Oblastní nemocnice

Mladá Boleslav 29301

Tel.: 326 743 741

PaedDr. Dana HORÁKOVÁ

Na Radouči 1081

(dům s pečovatelskou službou)

Mladá Boleslav 29301

Tel.: 723 700 755

ZE SVĚTA LOGOPEDIE

https://budejovice.idnes.cz/logopedka-katerina-hajkova-pisek-vady-reci-koktavost-prvnak-prj-/budejovice-zpravy.aspx?c=A180913_426783_budejovice-zpravy_khr

https://ona.idnes.cz/nejcastejsi-vady-reci-kdy-musi-zasahnout-logoped-fbb-/zdravi.aspx?c=A090925_112831_zdravi_ves

CHODÍTE S DÍTĚTEM K LOGOPEDOVI?

Nepodceňujte trénink a vydržte.

Zatímco dříve děti s některými vadami řeči končily i na zvláštní škole, dnes mají šanci naučit se dobře vyslovovat i ty s těžšími logopedickými vadami. Disponujeme lepší diagnostikou, a dostatkem klinických logopedů, k dobrému výsledku je ale zapotřebí též rodičovská trpělivost.

Když před časem přišel na svoji první logopedickou hodinu pětiletý Tadeáš v doprovodu otce, odcházeli následně domů jak spráskaní psi.

"Logopedka prý povýšeně prohlásila, že ji teda čeká těžká práce, protože kluk mlčel jak zařezaný. A ještě se obořila na manžela, proč ho nepřipravil na to, že na logopedii se mluví," vzpomíná Tadeášova matka. "Syn je uzavřený a chvíli trvá, než začne někomu důvěřovat. Má malé sebevědomí a potřebuje spíš povzbudit. Jenže tady měl hned začít vyprávět, co dělal o prázdninách," stýská si Jana Konečná.

"Přišel tam s problémem se sykavkami, ale odcházel jako úplný hlupák. On má nějakou poruchu? Ptala se ještě logopedka manžela. Asi kvůli tomu, že byl vyplašený a odpovídal v holých větách," dodává.

Jana Konečná se nevzdala a zaklepala na dveře jiné specialistky. "Tadeáš byl ještě vyplašenější, protože očekával další sprchu kritiky. Jenže tentokrát se s ním logopedka na celou hodinu zavřela do ordinace, poté vyšla i s rozesmátým Tadeášem a řekla: "Je moc chytrý. Půjde to s ním jako po másle."

A šlo. Za dva roky logopedické péče se chlapec nejen naučil dobře mluvit, ale posílil si i sebevědomí, naučil se správně držet tužku, zkrátka byl perfektně připravený na vstup do školy.

Stačí cvičit a vydržet

To, že do náplně logopeda patří také mimoverbální prostředky, jednoznačně potvrzuje i klinická logopedka Pavlína Froňková: "Při první návštěvě mluvím s maminkou a dítě zatím kreslí postavu. Kresba je jedním z vodítek, které mi pomůže poznat dost o jeho zralosti. Pak musím navázat kontakt, aby se dítě uvolnilo a důvěřovalo mi. A samozřejmě je nutná i důvěra ze strany rodičů. Problém dítěte logoped sám nevyřeší, spolupráce s rodiči je nutná."

Docházka na logopedii trvá většinou několik měsíců až let a výsledný efekt záleží především na odhodlání a trpělivosti všech zúčastněných stran. "Když pětileté dítě nedokáže správně vyslovovat, už potřebuje správné vedení," říká Pavlína Froňková. "Jen logoped dokáže posoudit, kdy kterou hlásku začít cvičit a jak ji cvičit."

Než přijde na řadu "mydlící se Kamila" či "skákající sysel", musí odborník posoudit, zda má dítě dobrou motoriku mluvidel a zda správně slyší jednotlivé hlásky. V opačném případě můžete procvičovat výslovnost od rána do večera, ale výsledek nebude žádný. Motivující však budiž následující přesvědčení logopedky: "Běžné zdravé dítě se naučí vyslovovat každou hlásku, stačí cvičit a vydržet."

Zdá se, že logopedických problémů u dětí stále přibývá. Čím to je?

Má to více důvodů. Například méně pohybu. Děti tak mají menší obratnost, menší hrubou motoriku a v závislosti na tom i menší jemnou motoriku. A tvoření hlásek je v podstatě produkt jemné motoriky - série jemných pohybů mluvidel. Děti jsou také zvyklé na více vizuálních vjemů a nedokážou se tolik soustředit na mluvené slovo. Maminkám proto vždycky radím: méně koukat a více poslouchat. A samozřejmě hraje svoji roli i vyšší věk matek, komplikované porody, riziková těhotenství.

Proč je důležité, aby rodiče nepodceňovali logopedii a aby dítě umělo dokonale vyslovovat?

Správná výslovnost patří k základnímu vybavení člověka. Jde o první dojem, který je dnes všude velmi důležitý. A co je nezanedbatelné, logopedie zohledňuje i estetické hledisko. Nejen, jak to zní, ale i jak ona výslovnost vypadá.

Odpovídá Pavlína Froňková z logopedické ambulance v Praze 8

Více informací o logopedii, seznam pracovišť či poradnu najdete na www.klinickalogopedie.cz

Zdroj: https://ona.idnes.cz/chodite-s-ditetem-k-logopedovi-nepodcenujte-trenink-a-vydrzte-pbi-/deti.aspx?c=A110919_165402_deti_job

Říkadla k procvičování jednotlivých hlásek na:

https://www.sikovny-cvrcek.cz/logopedicka-rikadla

https://www.logopedonline.cz/logopedicke-pomucky/cviceni-ke-stazeni/

SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ PORADENSTVÍ

PEDAGOGICKO PSYCHOLOGICKÁ PORADNA

e-mail: mladaboleslav@pppsk.cz

odborné konzultace pro rodiče dětí z MŠ

příprava na školu individuální rozvojový program pro děti s odloženou školní docházkou děti s obtížemi v základních školních dovednostech - čtení, psaní

RADY - TYPY - NÁVODY

Dostupná pomoc s přípravou dětí na zahájení školní docházky:

Nová aplikace RozvojDitete.cz dostupná online bezplatně všem rodičům na: www.rozvojditete.cz

Zrakové vnímání:

https://prvnitrida.cz/zrakove-vnimani-predskolaci/

Předmatematické představy:

https://www.skolazvesela.cz/ebook-hrave-pocitani-5/

Jak připravit dítě na psaní: 

https://prvnitrida.cz/ebook-zdarma/

https://www.jak-spravne-psat.cz/jak-usnadnit-diteti-vstup-nove-role-role-skolaka/

Pro budoucí školáky: 

https://www.skolazvesela.cz/ebooky/jak-na-pismenka/

Rozvoj grafomotoriky:

Základní pohyby při psaní a kreslení vycházejí z hrubé motoriky, z pohybu velkých klubů. Proto pokud se dítěti kreslení nedaří, je hrubá motorika první oblastí, na kterou je dobré se zaměřit. Je třeba mít na paměti, že z rozvoje hrubé motoriky vychází rozvoj motoriky jemné, z té pak rozvoj grafomotoriky

Rozvoj hrubé motoriky:

Rozvoj jemné motoriky:

Rozvoji jemné motoriky napomáhají každodenní činnosti, sebeobsluha, manipulační hry, tvořivé a rukodělné činnosti. Nejlepším tréninkem jsou drobné práce (zašívání, přišívání, přebírání, zpracovávání těsta, prostírání, namotávání, úklidové utírání, pletí na zahrádce atd.).
Z hraček je vhodné vybírat stavebnice, mozaiky, puzzle. Pro rozvoj tvořivosti je velice výhodné, pokud se dítě samo může spolupodílet na výrobě svých hraček. Pro činnosti rozvíjející jemnou motoriku je vhodné, aby mělo k dispozici zásobu různých materiálů - přírodnin (kamínky, šišky, kaštany, ...), odstřižky látek, barevné papíry, korálky, kuličky.

Činnosti rozvíjející jemnou motoriku:

• skládání kostek - vlaky, mosty, vyšší věže, hrady;
• skládání mozaik, zasouvání kolíčků do otvoru - nejdříve používáme mozaiky s většími korálky, kolíčky, postupně volíme drobnější materiál. Při práci rozvíjíme uchopování špetkou prstů;
• vkládání kuliček, korálků do lahví;
• navlékání korálků, knoflíků, těstovin, matiček, rozstříhaných slámek. Zvyšujeme přesnost při zacházení s jemnými předměty, koordinaci obou rukou při trefování do otvorů;
• stavění řad (vlaků) z knoflíků, korálků a přírodních materiálů. Řady mohou mít předlohu postavěnou dospělým, v řadě se mohou pravidelně střídat určité skupiny - barvy, velikosti, tvary, materiály. Mezi skupinami můžeme dodržovat i pravidelné mezery, třídit je podle materiálů, velikostí, barev;
• práce se stavebnicemi, různost stavebnic - vhodné je se vzrůstající koordinací pohybů postupné zmenšování jednotlivých dílů;
• šroubování - uzávěry lahví, větší šroub a matka...Je vhodné, aby šroubování lahviček nebylo samoúčelné, proto uvnitř můžeme něco uchovávat, třídit apod.;
• montování, práce s nářadím - lze využít dětského nářadí ke šroubování, zatloukání kladívkem apod.;
• házení na cíl - míčky do krabice, knoflíky do misky, kroužky na tyč;
• provlékání šňůrek otvory nejrůznějších tvarů - můžeme využít koupených dřevěných hraček či knížek;
• uzlování na šňůrkách - nejprve udělat jeden uzel, posléze určitý počet uzlů vedle sebe, postupně se naučit odhadovat a udržet vzdálenost mezi jednotlivými uzly, spojit uzlem tkaničku do kruhu, spojit dva provázky, udělat řetěz z krátkých provázků;¨
• přišívání velkých knoflíků, prošívání látky nebo papíru jehlou s tupým hrotem;
• výroba řetězu z kancelářských sponek;
• vytváření tvarů z měkkého drátu;
• úkony spojené se sebeobsluhou - zapínání knoflíků, zipů, zapnutí přezky, navlékání ponožek, ...;
• oblékání panenek, plyšových hraček;
• pomoc při každodenních činnostech v domácnosti - hnětení tvarů z těsta, vykrajování, míchání, krájení zeleniny, přesypávání, používání kolíků na prádlo - věšení kapesníků, oblečků pro panenku;
• zamykání, odemykání (dítě může mít v hračkách několik nepoužívaných visacích zámků), rozsvěcení světel, mletí koření, kávy mlýnkem;
• listování v knize po jednotlivých listech;
• motání klubíček z vlny;
• modelování - z plastelíny, hlíny, těsta a dalších materiálů: hmotu mačkat, uždibovat, slepovat, hloubit v ní různě velké otvory, válet váleček, vytvářet krouživý pohyb při modelování koule;
• malování - nejdříve můžeme použít prstových barev, přecházet na vodové a temperové barvy;
• obtiskování - využít razítek s dětskými motivy, vlastní výroba tiskátek;
• mačkání papíru - výroba větších i malých koulí;
• stříhání - zpočátku pouze přestřižení proužku papíru, ustřižení rohu, postupně přecházíme na přestřižení delší plochy. Můžeme stříhat po čáře i bez naznačené linie, vystřihávat obrázky z časopisů apod.
• vytrhávání z papíru (vytrhávání malých částí) - skládání mozaik, vytržení proužku, určitého tvaru, ...
• lepení - slepit z krátkých proužků dlouhý pruh, lepení řetězu, vystříhaných obrázků, koláží;
• skládání z papíru - nejdříve přeložení papíru, později skládání jednoduchých tvarů (harmoniky, čepice)
• skládání tvar a figur z tyčinek, párátek, krátkých špejlí, slámek - buď podle předlohy, nebo samostatné vymyšlení tvarů. Figury můžeme zkoušet skládat z předem vystříhaných geometrických tvarů;
• puzzle - skládání koupených puzzlí i skládání a výroba samostatných skládanek. Zde je výhoda zapojení vlastní tvořivosti, skládat může rozstříhaný obrázek, pohlednici i samotné geometrické tvary;
• karetní a deskové hry, hra Mikádo;
• obtiskování ruky, prstů do tácu s moukou, krupicí, pískem. Do těchto materiálů může zkusit i kreslit a nacvičovat vedení čar;
• rozvíjení hmatu - dotýkání se předmětů z různých materiálů, poznávání materiálů hmatem. Můžeme využít misek s luštěninami, těstovinami, obilím, kamínky, korálky, knoflíky, krupicí, pískem, ...­ ­
• poznávání předmětů pouze hmatem - vytváříme "hmatové sáčky" či "krabice"cvičení s prsty;
• "hra na klavír" - ťukání jednotlivými prsty na desku stolu, prsty se libovolně střídají;
• "psaní na klávesnici" - prsty se kromě vodorovného pohybu pohybují nahoru a dolů;
• "solení polévky" - špetkový úchop, jako když solíme (vhodné dát i skutečnou misku se solí);
• otevírání zavřené dlaně postupně po jednom prstu;
• "tleskání" prsty - palec s ukazovákem, prostředníkem, prsteníkem, malíkem;
• "tleskání" ukazováky, prostředníky...pravé a levé ruky;
• "déšť" - nejdříve ťukne do desky stolu ukazovák, poté ukazovák s prostředníkem, dále třemi prsty, čtyřmi prsty a ťukání se opakuje, tempo se může zrychlovat, ruce se mohou střídat.
• Tato cvičení je vhodné doprovázet říkankami.
• Tyto činnosti většinou nerozvíjí jen jemnou motoriku. Zároveň je rozvíjena celá řada dalších schopností - vizuomotorická koordinace, zrakové vnímání, prostorová orientace, koncentrace pozornosti, estetické vnímání a další.

Pracovní návyky při kreslení a psaní:

Vytvoření správných pracovních návyků, je jednou z prevencí ortopedických a očních vad. K pracovním návykům patří:

• výběr kreslících a psacích potřeb
• sezení
• úchop psacího náčiní
• postavení ruky při psaní
• uvolnění ruky při psaní

Výběr kreslících a psacích potřeb:

Při výběru potřeb ke kreslení myslíme především na účel použití. Pokud budeme při práci potřebovat vykrýt plochu, zvolíme barvy (prstové, vodové, temperové) a pastelky s širšími tuhami, křídy, progresa. Při kresbě a cvičení určenému k rozvoji grafomotoriky volíme dobrou tužku, pastelky.

• z hlediska kvality je vhodné vybírat měkčí tužky a pastelky
• tvar psacího náčiní vybíráme takový, který dítěti umožní a podpoří jeho správné držení - nejsou vhodné příliš široké křídy a fixy nebo čtverhranný tvar,
• vhodné je psací náčiní běžného objemu, odpovídající i rozměrům dětských prstů, je možné používat i tzv. trojhranný program
• nepoužíváme krátké tužky a pastelky, které nepřesahují kožní záhyb mezi palcem a ukazovákem
• naprosto nevhodné jsou kuličkové propisovací tužky, u nichž je dítě nuceno k tlaku

Poloha těla při kreslení a psaní:

Poloha těla ovlivňuje pohyblivost jednotlivých kloubů, jejich uvolnění a koordinaci. Má významný vliv na psychickou i fyzickou pohodu dítěte.
Při poloze vsedě by dítě mělo mít vytvořeny dobré podmínky podle své postavy. Není vhodný nábytek pro dospělou osobu bez přizpůsobení pro dítě. Při sezení by měla být chodidla opřena celou plochou o zem nebo podložku, nepohupují se a nekývají ve vzduchu. Váha těla spočívá na celé sedací ploše židle. Tak je zajištěna stabilita těla.
Kolena svírají se židlí přibližně pravý úhel, rovněž jako lokty s deskou stolu. Tělo je mírně nakloněno dopředu, prsa se neopírají o desku stolu. Obě ramena jsou ve stejné výšce. Hlava je v prodloužení osy páteře, mírně skloněna, oči by měly mít vzdálenost od papíru 25 - 30 cm.
Pro kreslení a psaní dítě potřebuje dostatek místa, aby se ruka mohla plynule a rovnoměrně pohybovat.

Úchop psacího náčiní:

Správný úchop umožňuje nejvyšší míru koordinace jemných svalových skupin ruky a prstů. Vadné držení psacích nástrojů může zapříčinit snadnější unavitelnost ruky, návazné nepříjemné, bolestivé pocity, které snižují motivaci ke psaní a kreslení. Únava a zbytečně vydávané množství energie se mohou později podílet i na zvýšené chybovosti! Navíc unavenou rukou se obtížně vykonávají plynulé pohyby, které při psaní potřebujeme, snižuje se rychlost psaní, prodlužuje se doba automatizace psaní jednotlivých písmen, slov.
Na správný úchop psacího náčiní je vhodné dbát již od počátku, kdy dítě začíná kreslit. Okolo třetího roku by měl být navozen špetkový úchop! Pozdější přirozené navození nemusí znamenat opoždění, ale je zapotřebí mu pomoci.

Správné držení psacího náčiní:

• je stejné u praváků i leváků
• tužka leží na posledním článku prostředníku, seshora ji přidržuje bříško palce a ukazováku
• ruka a prsty jsou uvolněny, nesvírají tužku křečovitě, ukazovák není prohnutý
• prsty jsou vzdáleny od hrotu tužky přibližně 3 - 4 cm

• malíček a prsteníček jsou volně pokrčeny v dlani

Navodit špetku můžeme pomocí cvičení jemné motoriky - úchopy korálků, drobných částic, "solení". Pokud i nadále má dítě potíže s úchopem, je vhodné používat speciální násadky na tužky. Opět je zapotřebí velikost a tvar vybírat podle dítěte.

Postavení ruky při kreslení a psaní:

Směr horního konce tužky směřuje vždy do oblasti mezi ramenem a loktem (konec tužky s ramenem svírají úhel přibližně 45 stupňů).
Správné postavení ruky při psaní usnadní naklonění pracovního listu, sešitu. Papír je vždy nakloněn nahoru tím rohem, kterou rukou dítě píše (u leváků levým horním rohem, u praváků pravým). Druhá ruka papír přidržuje. Při kreslení a psaní se pohybuje celá horní končetina, včetně ramenního kloubu.
Pohyb vycházející z ramenního kloubu můžeme navodit mícháním vařečkou ve velkém hrnci, mletím kávomlýnkem. Zároveň však musí probíhat uvědomování si pohybu v rameni, dítě se např. může druhou rukou při pohybu ramene dotýkat.
Dále můžeme pomoci "očičkem tužky" - vysvětlíme si, že tužka na svém konci může mít očičko (střed tvořený tuhou) nebo je můžeme na tužce nakreslit, přilepit. Vysvětlíme, že toho, s kým tužka kreslí, chce stále vidět. Jakmile se tužka podívá na druhou stranu, je smutná.

Uvolnění ruky při kreslení a psaní:

Uvolněná ruka při psaní významnou měrou poznamenává grafický výkon dítěte a ovlivňuje i chuť kreslit.
Kreslení by mělo probíhat v uvolněné přátelské atmosféře. Při kreslení je pro dítě důležitá podpora dospělým, oceňování dílčích úspěchů, motivace přiměřená věku. Kreslení by mělo vnímat jako hru, práci na něčem příjemném a užitečném.
Grafomotorickým cvikům by měly předcházet hry a cvičení zaměřené na rozvoj jemné motoriky. Uvolnění ruky se často dostaví až po zmechanizování pohybu. Proto je vhodné pohyby při manipulačních činnostech i jednotlivých cvicích opakovat vícekrát za sebou.
Je důležité, aby si dítě umělo uvědomovat a ovlivňovat svalové napětí a uvolnění. Jedna z účinných metod nácviku práce je motivace panáčkem "hadráčkem". Dítěti na hračce ukážeme volné končetiny. S nácvikem můžeme začít vleže, na měkké, pohodlné podložce. Nacvičujeme těžké, "gumové" nohy, ruce. Můžeme zkoušet, pokud ruku či nohu nadzvedneme, sama se volně spustí k zemi jako u hadrového panáčka. Později stačí nacvičit pouze "gumové", uvolněné ruce před kreslením vsedě a uvolnění přenášet do kresby. Dítě necháme spustit celou paži podél těla, můžeme mu pomoci jemnou masáží, pohlazením paže, poskytnutím zpětné vazby o uvolnění.
K uvolnění ruky při psaní také napomáhá rytmus, protože rytmizace zlepšuje plynulost pohybů. Kresbu jednotlivých prvků můžeme doprovázet písničkami, rytmickými říkankami. Velice vhodné jsou rytmické doprovody, které zároveň tvoří slovní podporu, instrukci, odkud kam má dítě čáru vést.

Metodika kreslení a psaní levou rukou:

Pokud začínáme cílevědomě a systematicky pracovat s předškolním dítětem, měli bychom vědět, jak je to s jeho lateralitou, která ruka je dominantní.
Pro leváky může být obtížnější upevnit si směr psaní - zleva doprava. Proto v počátku bývá přirozená tendence leváků psát opačně. Z tohoto důvodu je vždy vhodné kreslit čáry ve směru zleva doprava, prohlížet si obrázky v tomto směru, rovněž tak stavět kostky, stavebnice, dávat předměty do řady, určovat si, co je první, poslední.
Odlišnost psaní mezi leváky a praváky je pouze v naklonění pracovního listu. U leváků je nakloněný levým horním rohem nahoru. Pokud má dítě s náklonem papíru potíže, je možné mu na stůl předkreslit nebo jinak vyznačit požadovaný náklon. Držení tužky, postavení ruky při psaní zůstává stejné jako u praváků, pouze v ruce levé.
Nejčastější chybou u leváků bývá tendence ruku v zápěstí nadměrně ohýbat, vykrucovat. Důsledkem tohoto postavení ruky je zvýšená únava při psaní, bolestivost celé paže, často zpomalení psaní, nechuť psát. Tomuto nesprávnému návyku předejdeme zejména nakloněním papíru, kdy dítě není nuceno ruku vytáčet, aby si na nakreslený nebo napsaný text vidělo.
Výběr psacího náčiní vůbec nemusí být odlišný od praváků. Je však u některých nástrojů. V dětském věku jsou to především nůžky. V pozdějším věku mohou být pro leváky potřebné i jiné nástroje - škrabky, otvíráky apod.

zdroj: PPP Znojmo

Trénink jemné motoriky pomůže ke správnému psaní:

Základem správného psaní je správný úchop psací potřeby. K jeho zvládnutí pomáhá i trénink jemné motoriky, a to nacvičování úchopu třemi prsty. "Jedná se o tzv. špetkový úchop, což je uchopení psací potřeby prostředníčkem, ukazováčkem a palcem. S tímto nácvikem by se mělo začít již v předškolním věku," vysvětluje specialistka na problematiku správného psaní PhDr. Jana Johnová.
Pro trénování jemné motoriky se jako průpravný cvik využívá například překládání různých předmětů. "Dítěti je nejprve třeba ukázat, že je potřeba zaměstnat čtvrtý a pátý prst, a to například držením papírové kuličky, kterou zmačkáme a vložíme. Tak zůstanou volné první tři prsty," popisuje techniku cvičení Jana Johnová. Těmito volnými prsty pak děti uchopí například kostku, kterou překládají z místa na místo.
Od větších předmětů se přitom postupuje k menším, čímž se rozvíjí jemná motorika prstů, které jsou potřeba pro správný úchop psacích potřeb. "Tyto cviky se využívají i pro nápravu grafomotoriky, a to i u školních dětí," objasňuje Jana Johnová. Jak dále uvádí, jde o velmi jednoduché cvičení, které mohou provádět s dětmi v rámci hry i rodiče, a tak nenásilně procvičovat první tři prsty a správný úchop.

Jana Johnová, pedagog správného psaní
Fakulta pedagogiky - Technická univerzita v Liberci

zdroj: https://www.jak-spravne-psat.cz